Není to poprvé, co lékaři „objevují Ameriku“ jako např. že kojení je zdravé nebo že půst tělu prospívá. Je známá věc, že Boží milost staví na přirozenosti. Bůh nám nenařizuje věci, které by nám škodily, naopak využívá věcí přirozených, aby nás s jejich pomocí pozvedl k sobě. Proto bych vás chtěla seznámit s myšlenkami amerického psychoterapeuta dr. Wayna W. Dyera, Ph.D., který učí své pacienty věci, které vysvětloval ve své době už sv. Jan od Kříže a jiní učitelé duchovního života. Že totiž je třeba se odpoutat od věcí tohoto světa, abychom nalezli věci nepomíjející. O tom, co je psáno v Bibli: „A na bohatství, i když vzrůstá, svým srdcem nikdy nelpěte!“
Dr. Dyer uvádí sedm nejobvyklejších druhů připoutanosti:
1. Připoutanost k věcem
Vede vás k tomu, abyste neustále hromadili nové věci a srovnávali to s tím, co mají druzí. Brání vám to v tom, abyste se dívali do očí a srdcí druhých, protože se musíte zabývat jejich peněženkami a majetkem. A stanete-li se otroky těchto vnějších věcí, pak musíte trpět.
2. Připoutanost k druhým lidem
Tohle je jedna z nejsvízelnějších připoutaností, která vám přinese nejvíce utrpení, pokud ji nepřekonáte. Je dobré někoho milovat. Není však dobré se k někomu poutat natolik, aby vás jeho nepřítomnost ve vašem životě ochromovala. V takových vztazích dáváte moc nad sebou druhému, a to vede vždycky k utrpení.
Indiferentnost v lidských vztazích není nedostatek zájmu. Znamená to, že vám jejich prospěch leží na srdci do takové míry, že je nekritizujete a chováte se k nim s láskou, místo abyste se snažili je ovládat.
Budete-li se snažit být méně připoutaní, naučíte se základní pravdu o milostných vztazích. Lásku si nebereme, lásku dáváme.
3. Připoutanost k minulosti
Podívejte se na všechny lidi, kteří bojují ve válkách na celém světě, a uvidíte, že trpí a umírají ve jménu tradice. Tito lidé věří, že musejí věřit v to, v co věřili jejich předkové. Mnoho takových válek mezi různými etnickými skupinami trvá již tisíce let. Nezmění-li se způsob myšlení v těchto společnostech, budou tyto války pokračovat donekonečna.
Tady bych doktora chtěla doplnit: Abychom se mohli odpoutat od minulosti, ať vlastní nebo minulosti své rodiny, svého města, svého národa, dokonce i své Církve, je třeba odpustit všechny staré křivdy, a to i když viník o odpuštění nežádá. To opravdu není lehké.
4. Připoutanost k našemu tělu
Věříte-li, že jste jen svým tělem, budete celý život trpět. Vrásky, ztráta vlasů, slábnutí zraku a všechny ostatní tělesné změny ve vás vyvolají pocit utrpení v přímé závislosti na vaší připoutanosti k neměnné představě, kterou o sobě máte. Připoutanost k našemu materiálnímu tělu jako prostředku uspokojení vede k přehnanému zájmu o tělesný vzhled.
5. Připoutanost k svým myšlenkám a k správnosti svého názoru
„Mít pravdu“ lze považovat za smrtelnou „západní chorobu“. Každý den několik hodin poslouchám rádio. Zjistil jsem, že téměř každý, kdo telefonuje do rozhlasu, aby hovořil o nějakém současném problému, je připoután ke své myšlence a snaží se usvědčit druhé z omylu. Je velmi neobvyklé, když někdo poslouchá názory druhého.
Každou myšlenku, kterou považujete za pravdivou, považuje milion jiných lidí za mylnou. Samozřejmě že je dobré mít pevné názory, ale jakmile se k nim připoutáte a definujete sami sebe, zavíráte se možnosti slyšet jiný názor. Tato připoutanost k myšlenkám tvoří historii lidské bytosti a je příčinou nespočetných válek od počátku historie.
Samozřejmě se tady nemyslí určité objektivní pravdy. Pokud někdo tvrdí, že země je placatá a nesou ji na hřbetě tři sloni, pak je buď velký humorista nebo to nemá v hlavě v pořádku.
6. Připoutanost k penězům
Nejste svým bankovním kontem. Máte-li pocit, že musíte mít peníze, abyste byli šťastní a úspěšní, pak jste k penězům připoutaní. Vaše potřeba mít víc znamená, že vám něco schází. To něco jsou v tomto případě peníze. A nedostatek peněz vás bude nutit soustředit se na to, abyste je získali, místo abyste žili v přítomném okamžiku a dělali to, co máte rádi. Zeptejte se sami sebe: „Přinesly mi peníze takové uspokojení, jaké jsem věřil, že mi přinesou?“
7. Připoutanost k myšlence vítězit
Touha vítězit je v naší společnosti zlozvykem; a dokud máme potřebu vyhrávat, budeme trpět. Opět musím zdůraznit, že nemám nic proti vítězení. Také rád vítězím, zejména pokud jde o sport. Ale potřeba vítězit za každou cenu přináší mnoha lidem utrpení.
Dobrým indikátorem našeho charakteru je naše reakce na prohru. Co jsme skutečně ztratili, má-li náš protivník víc bodů a „zvítězí“? Naprosto nic! Prostě jsme prohráli hru. Když si to uvědomujeme, můžeme svému soupeři blahopřát.
Naše posedlost vítězstvím jde ruku v ruce s potřebou porazit soupeře. Slovník sportovních výrazů je podobný slovníku válečnictví. Bojujte! Zažeňte je! Rozdrťte je, zničte je! Chceme-li zvítězit za každou cenu, nakonec porazíme sami sebe.
V textu jsou použity ukázky z knihy:
Dr. Wayne W. Dyer - Uvidíte to, až tomu uvěříte
Pečlivě prostudujte všech sedm bodů a zjistěte, zda se vás náhodou netýkají. Pamatujte si, že můžeme mít rádi jednotlivé věci z kterékoli této kategorie, a přesto k nim nemusíme být připoutaní.
Když si představíte člověka, který se zbavil všech těchto připoutaností, vidíte člověka, který je svobodný. Jordán Saský učil: „Kalich se musí nejdříve vyprázdnit, aby ho Pán mohl naplnit.“ Právě takové vyprázdnění je účelem křesťanské askeze. A kdyby nebylo těchto připoutaností, kdyby nebylo hříchu, možná by nenastal rozkol v Církvi, bludaři by nejspíš netrvali na svých názorech, války by asi byly zbytečné, ubylo by rozvodů, protože manželé by určitě nelpěli na své pravdě a nechtěli za každou cenu zvítězit...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.