Být dominikánem neznamená být víc než křesťan, ale způsob, jak být křesťan

Je suis Bileam

10. 2. 2016 14:20
Rubrika: Články | Štítky: Bible , prorok , Bileam

     Jedním z důkazů Božího smyslu pro humor je historka o Bileámovi a jeho oslici ve 4. knize Mojžíšově, 22. kapitola. Jistě ten příběh znáte. Prorok Bileám byl moudrý a slavný muž, dnes bychom řekli celebrita. Měl dar proroctví a byl vážený, dokonce i panovník ho měl ve velké úctě. Když po něm chtěl nějakou službu, neposlal za ním jen tak nějaké posly s rozkazem, ale vysoce postavené velmože, aby ho pokorně a laskavě pozvali a slíbili mu dary. Možná se ho král Balák i trochu obával, nakonec byl to věštec, rozmlouval s Bohem, raději si ho nerozházet. Koho by taková čest netěšila? Dokonce to byla Boží vůle, aby Bileám šel s velmoži k Balákovi, nezapomněl se na to Hospodina přeptat. Proč tedy Bůh poslal anděla – Božího posla a bránil mu v cestě? Jako by to nedávalo smysl.

     Představuji si město, kde žil Bileám. Byl slavný, všichni byli hrdí, že právě v jejich městě žije ten věhlasný věštec. Když šel po ulici, lidé mu ustupovali z cesty a za ním se nesl šepot: „To je Bileám, dívejte, ten slovutný mudrc!“ A Bileáma to jistě těšilo a malinko pozapomněl, že ta sláva není jeho zásluhou, ale způsobuje ji dar, který zcela nezaslouženě obdržel od Hospodina. Ale možná, že na to Bileám vůbec nezapomněl, možná nebyl nijak pyšný a možná byl dobrý Boží služebník, ale prostě Hospodin jenom chtěl, aby byl ještě lepší. V Bibli se o tom nepíše. Bůh jako dobrý pedagog použil k poučení formu humorné bajky s mluvícím zvířetem, protože takový příběh si lidé zapamatují mnohem jistěji než nějaké kázání.

     Tak se tedy Boží posel postavil s mečem doprostřed cesty, ale Bileám ho neviděl, ani jeho mládenci ho neviděli, ani Balákovi velmoži ho neviděli, zato ho viděla Bileámova oslice. Uhnula z cesty, aby anděla obešla po poli. Ale Bileám viděl jen hloupé zvíře, které nechce jít po dobré cestě a místo toho se kodrcá po poli, a tloukl osla, aby ho donutil jít, kudy chce on. Podruhé se anděl postavil mezi vinice a potřetí do soutěsky. Tam už se osel nemohl vyhnout, proto padl na zem a odmítl pokračovat v cestě. Když dostal znovu od Bileáma bití, promluvil a hájil se. Tu se Bileámovi otevřely oči, také spatřil anděla a pochopil oslovo jednání.

     Jestliže chce Hospodin promluvit k lidu, dává své slovo moudrému muži. Ale jestliže chce poučit moudrého muže, dá promluvit oslovi.

     Kdo je tím oslem? Nikdy se vám nestalo, že jste si o někom pomysleli, že je blázen, osel, vůl? Moudrý muž, který nenaslouchá pozorně bláznům a oslům a bude je bít, sklidí hanbu, protože se nakonec ukáže, že se sám choval jako osel. Zatímco osel, který právě projevil sensus fidei, se může zachovat nepřirozeně moudře. Bileám to měl v hlavě srovnané, byl to dobrý člověk, žádný hlupák a byl pevně rozhodnutý pro dobro. Ať to osel chápe nebo nechápe.

     Ale Bileám podcenil osla. Kdyby zkoumal, proč zvíře nechce pokračovat v cestě, možná by také uviděl Hospodinova anděla. Jenže Bileáma ani nenapadlo, že by měl oslu naslouchat. Stejně jako mnozí lidé nenaslouchají nikomu, o kom si myslí, že není na jejich úrovni. Mnoho lidí by mohlo mít na tričku nápis Je suis Bileam.

     A osel? Skoro každý světec byl takovým oslem, který uhnul z vyšlapané cesty a šel jinudy. A skoro každý svatý to schytal: Benedikta vyštval jeden kněz z města, Jana od Kříže chtěli karmelitáni vyloučit z řádu, o Terezii z Ávily papežský nuncius prohlásil, že je to neposlušná podvodnice, která škodí Církvi, o Brigitě Švédské říkali kněží, že tu severskou čarodějnici by bylo lépe upálit... Kdo je z pohledu dějin dnes za osla?

     A jak pozná moudrý muž, jestli osel jenom střečkuje nebo jestli mu brání v cestě Boží posel? To už Hospodin nechává na moudrém muži. Skutečně moudrý muž dovede rozlišovat. Muž, který se pouze považuje za moudrého, nemusí se jako moudrý jevit svým bližním, a už vůbec ne Bohu.

     Bileám už to ví a nedívá se s despektem ani na osly. Potřeboval takové ponaučení, aby nebyl nástrojem vlastní slávy, ale slávy Boží. Kéž bychom se i my poučili a začali naslouchat svým bližním, moudrým i bláznům.

Vyšlo v časopise Opusculum 1/2016

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio