Být dominikánem neznamená být víc než křesťan, ale způsob, jak být křesťan

Non nisi te

8. 2. 2018 10:59
Rubrika: Překlady | Štítky: Tomáš Akvinský

     Jednoho dne ve třináctém století se dominikánský bratr sakristán Dominik z Caserty ukryl v kapli převorství v Neapoli, aby tajně pozoroval sv. Tomáše Akvinského při modlitbě před křížem. Bezpochyby byl hluboce pohnut zbožností světce v slzách, nicméně musel být velmi překvapen, když náhle zazněl Kristův hlas z krucifixu: „Dobře jsi o mně psal, Tomáši! Co ode mě žádáš za odměnu za svou práci?“

     Jistě si dovedeme představit bratra Dominika, jak čeká se zatajeným dechem na odpověď od muže, který je pokládán za největšího teologa středověku. Takový svatý muž by jistě nežádal pro sebe bohatství nebo moc. Tak co tedy? Skvělou argumentaci pro boj s kacíři? Příznivé přijetí svého díla v Církvi (kontroverzního dokonce i po jeho smrti)? Nebo prostě více ctností? Jestliže Kristus mluví slyšitelně z kříže, tak to myslí vážně. Co tedy žádá bratr Tomáš?

     V jeho odpovědi nejsou žádná zbytečná slova: „Domine, non nisi Te“, to znamená „Pane, nic než tebe“.

     Neobsahuje taková žádost v sobě všechno ostatní?

     Tomášova prosba může vnucovat představu, že při své svatosti se mu podařilo potlačit veškerá pozemská chtění. Jako by cílem křesťanského života bylo nepřestávající úsilí vytlačit všechny naše přirozené touhy, aby zůstalo jenom přání být svatý. Ale když se Bůh stal člověkem, vykoupil naše lidství. Tomáš, který to věděl, nám sděluje něco mnohem hlubšího. Tím, že nežádá nic než Boha, žádá, aby všechno v jeho životě bylo podřízeno Bohu, aby všechna jeho díla, všechna trápení a všechna jeho přání směřovala k Bohu. Takové uspořádání života nabízí skutečnou svobodu a štěstí, jaké svět nemůže dát. Je to svoboda, která posvěcuje všechny touhy a naplňuje lidskou přirozenost.

     Jako křesťané na to snadno zapomínáme. Naše životy jsou plné tíhy, složité a budící politování. Často to vede k hluboko uvnitř číhajícímu pocitu, že když nebudeme úspěšní, nebudeme dost dobří: pro naši rodinu, pro přátele, pro sebe sama a nakonec ani pro Boha. Ve výsledku, než abychom vynaložili energii na přiblížení se Bohu, raději stavíme kolem sebe zdi na udržení iluze své dostatečnosti. Místo abychom v modlitbě přijali Boží lásku, jsme posedlí opravováním svého života nebo životů našich bližních. Naše neuspořádané náklonnosti brání našemu úsilí o zaměření k Bohu. Místo abychom nechali modlitbu animovat naše životy, snažíme se vydobýt si svatost vlastní prací.

     Jestliže největší teolog středověku, tak zaneprázdněný, že se říká, že svá brilantní pojednání diktoval za spánku, tak kontroverzní, že lučištníci krále Ludvíka IX. hlídali jeho první přednášku, jestli svatý Tomáš nachází svůj odpočinek jen v Bohu samotném, nemohli bychom v tom najít pro sebe trochu povzbuzení?

     Život nám nabízí tři možnosti: vzít tíhu života na sebe, rezignovat nebo dát svůj život Bohu. První způsob otráví cokoli, co podnikneme s nejlepšími úmysly hned, jakmile klesneme, nebo nás donutí někomu ublížit, abychom sami uspěli. Druhá možnost nás nechá na okamžik oddechnout, když se vyhneme strachu z bezvýznamnosti, ale pak zuřivě hledáme rozptýlení, abychom uspali své umírající svědomí. Třetí možnost je riskantní podnik, ale osvobodí nás.

     Tomáš nežádal úspěch nebo osobnostní růst, protože věděl, že si nepotřebujeme vydobýt Boží lásku. Bůh ji dává zdarma. Potřebujeme ji pouze přijmout. Z toho pak plynou všechna dobrá díla. Spousta životů svatých byla podle mnoha měřítek selháním. Ale oni vytrvali, pomalu rostli ve ctnosti a při setkáních s životními zkouškami byli podporováni pouze Ježíšem. Oni jsou svědky, že Bůh nás nestvořil pro takový ubohý úkol jako je světský úspěch. Stvořil nás pro lásku.

     Jsme pozváni, abychom se ponořili do oceánu, ale místo toho se z něj snažíme pít. Kéž nám slzy zbožnosti svatého Tomáše připomínají, že jsme nebyli zhotoveni pro nic menšího, než je láska Boží. Tato láska pouze čeká na naši odpověď.

fr. Raymond Lagrange OP

vyšlo v OPusculu 1/2018

Sdílet

Komentáře

RomanS Taková krásná tajuplná epizoda, a takhle ji zničit! Přečtěte si raději poslední odstavec zde http://www.kapky.eu/tomas-z-akvinu-1224-1274-knez-a-ucitel-cirkve-benedictus-pp-xvi/

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio